Snoezelen

Název je vytvořen spojením 2 holandských slov „ snuffelen“- čichat a „doezelen“-dřímat.

Snoezelen je koncept, který má tři základní roviny – senzomotorickou, psychologickou a pedagogickou. Podporuje vnímání stimulací smyslů do jejich hloubky, zlepšuje zdravotní stav klienta.

Jeden ze zakladatelů snoezelen-mse byl Ad Verheul.

Snoezelen-mse prostředí je speciálně upravená místnost, ve které vyžíváme technické vybavení k multismyslové stimulaci (bublinkové vodní sloupy, vodní lůžka, optická vlákna, hvězdné nebe, zrcadla, optické předměty, polohovací pomůcky, projektory apod.) .

Snoezelen-mse koncept - znamená stimulaci smyslů nebo relaxaci ve vhodném prostředí, individuální přístup k dítěti, znalost anamnézy a diagnózy klienta. Je vyvinut pro klienty s těžkým kombinovaným postižením, ale i lehkým handicapem. Na věku nezáleží. Může vést k uvolnění, může aktivizovat a probouzet zájem, ale i podílet se na vzájemném sdílení průvodce a klienta a tím zkvalitnit a obohatit jeho život.

Pokud je smyslové vnímání a zpracování podnětů narušené,dítě tak nemůže správně vnímat sebe a své okolí a správně reagovat na podněty vnějšího prostředí. Jako podnět (stimulus) je chápána každá změna zevního nebo vnitřního prostředí organismu, ta působí na neuron. O účinnosti podnětu rozhoduje kvalita, kvantita, doba trvání a rychlost změny intenzity podnětu. Působení podnětu se nazývá stimulace (dráždění) a to může vyvolat vzruch, který nervový systém může zpracovat a přenést tuto informaci do mozku. Lidský mozek disponuje schopností uchovávat své životní návyky v paměťových drahách a cílenou stimulací uložených vzpomínek, lze znovu aktivovat jeho činnost, např. nedostatek pohybové aktivity, má za následek motorickou deprivaci. V snoezelen prostředí proto využíváme technické vybavení a pomůcky ke stimulaci zrakové, sluchové, čichové, chuťové, hmatové, somatické, vibrační a vestibulární.

Snoezelen v naší léčebně

V červnu 2019 jsme s tímto konceptem začali pracovat i u nás. Díky sponzorům byla vybudována snoezelen místnost v hlavní budově DLPP.

Léčíme děti s pohybovými i mentálními deficity různého stupně postižení, často jsou poruchy kombinované,se zrakovými, sluchovými vadami, poruchami pozornosti, autistickými rysy aj.

Snoezelen je nástavbou práce našich fyzioterapeutek a má podpůrnou funkci.

Cílem je podpořit oblast:

• vnímání – dobře stimulovat a motivovat,
• rozvíjení představivosti a schopnosti komunikace
• poznávání – dát dostatek příležitostí k aktivitám i ke hře, probudit zájem o nové věci, získávat nové zkušenosti a upevnit již ty získané, pomoci mu lépe fungovat v každodenních činnostech
• emocionality- uklidnit dítě, zmírnit nebo odstranit jeho strach, vyvolat pocit jistoty, snížit agresivitu, umožnit šťastné sdílení a relaxaci po náročném rehabilitačním dni.

Základní vybavení místnosti

Nejdůležitější je bezpečné prostředí, příjemná atmosféra. K tomu slouží pomůcky pro různé smyslové podněty.

Využíváme vodní lůžko, vysoký vodní válec, světelná vlákna, svítící koberec, velký kruhový ovladač pro světelné pomůcky, projektor s olejovými kotouči, videoprojektor, diskokoule s barevným kotoučem, různá zrcadla, zátěžovou deku, polohovací pomůcky, aromalampu a velké množství drobných tvůrčích pomůcek a hraček.

Jak pracujeme

Ve snoezelenu pracují dvě dětské sestry, které se střídají. Děti navštěvují snoezelen jednou týdně,ev. dle ordinace lékaře častěji.

Každé směně předchází nutná příprava, prostudování si zdravotních záznamů celého týmu našich kolegů, abychom se dokázali cíleně zaměřit na potřeby dítěte s přihlédnutím k míře a druhu postižení dítěte.

Každému dítěti přizpůsobujeme množství a intenzitu smyslových podnětů. Dítě velmi aktivní potřebuje více zklidnit, proto volíme méně podnětů s menší intenzitou. Respektujeme tempo dítěte a spíše zklidňujeme, u těžce zdravotně postižených dětí platí, čím vyšší je míra podpory dítěte, tím více používáme při práci bazální stimulaci. Zde je preferovánopolohování, hlazení a masáže, dotyky, pracujeme sesomatickou,vibrační a vestibulární stimulací. Somatické vnímání můžeme podporovat navodním polohovacím lůžku formou dráždění na povrchu těla prostřednictvím kůže-masáže, dotyky, jemný tlak, a to umožní zprostředkovat vjemy ze svého těla a jeho uvědomění si. K pohybu má vztah i vestibulární stimulace, ta je spojena s polohou a orientací v prostoru, pomáhá udržet rovnováhu, uvědomit si pohyb a vyrovnávat pohyby končetin.Vibrační stimulace zase podporuje vnímat tělem přicházející chvění, zvuky. Pohupováním na lůžku do stran, dopředu, dozadu, změnami polohy,různými vibracemi můžeme dodat podněty pro toto rozvíjení.

Příklad jednotky

V úvodu se dítěti představíme a seznámíme je s prostředím formou stimulace zraku světelnými efekty, pozorujeme změny barev na světelném koberci a vodním válci, hmat stimulujeme hlazením koberce dlaněmi i celým předloktím, u vodního válce navíc můžeme vnímat vibrace bublin dlaněmi i ploskami nohou, opřeme si čelo o sloup, můžeme jej obejmout a chvíli jen tak poslouchat a vnímat, co se děje.

Pozorujeme se v zrcadlech, provádíme obličejovou gymnastiku, vyplazujeme jazyk, přivíráme oči, špulíme rty apod. Pohoupáme se na vodním lůžku. Dítě se rozkouká a ztrácí ostych. Tuto část můžeme také nazvat senzorickou rozcvičkou, protože ji provádíme pokaždé na začátku jednotky.

V hlavní části pak již cílíme na dominantní smysl.

Téma „Moře“

Cíl

Dominantní stimulace hmatu a propriocepce (hlubokocitu), vedlejší stimulace zraku

Obsah jednotky

Vyprávění o zvířatech a rostlinách v moři, co najdu v moři.

Hra s kamínky, přebírání kamínků různých velikosti, tvarů a povrchů. Třídění na malé a velké. Můžeme přidat různé mušličky, vše dát do nádoby s teplou nebo studenou vodou, pro podporu zrakového vnímání můžeme nasvítit světelnými vlákny, které uložíme pod nádobu.S dětmi těžce postiženými pracujeme pasivně. Klademe důraz na správné napolohování na vodním lůžku za pomocí různých pomůcek. Pak vkládáme dítěti do dlaní kamínky, mušle, otíráme mu kůži navlhčeným hadříkem a podobně.

Audiovizuálně můžeme stimulaci podpořit zvuky moře a na stěnu promítanými obrázky.

Čich stimulujeme aromalampou.

Závěr jednotky

Reflexe, vypíchnutí smyslových vjemů (kódování paměti), pochvala, rozloučení.

Jednotka trvá obvykle 30 minut. Všímáme si, jak si děti vše ohmatávají, prozkoumávají ručkama,vnímají chlad či teplo vody. Vybírají si mušle a kamínky, které se jim líbí. Sledujeme, zda pracují oběma ručkama popřípadě, která ruka je více používána, zda dovedou dobře uchopit kamínek a udrží jej, sledujeme koordinaci a spolupráci rukou. Důležitá je souhra očního kontaktu s ručkama. Zda hru slovně doprovází, sledujeme projevy radosti a nelibosti. S čím potřebuje dítě pomoci. Vždy dáme dostatek času na zpracování smyslových podnětů. V průběhu aktivity přizpůsobujeme a umožňujeme dítěti volbu činností.